Čtenářský deník

10. 5. 2016

K čemu je čtenářský deník dobrý a jak si jej má dítě vést

Přínosů je hned několik a provázejí celý proces práce s knížkou - od jejího výběru, přes čtení až po zpracování obsahu knížky a prezentaci před třídou.

Ještě před samotným čtením čeká dítě úkol rozhodnout se, kterou knížku by si chtělo přečíst. Seznamuje se díky tomu například s fungováním knihovny, popřípadě knihkupectví, může se dozvědět, kolik kniha stojí, vidí, že týž autor napsal více knih. Některé děti rády čtou další a další knihy od svého oblíbeného autora.
Pokud si dítě samo knížku vybere, může pro něho být větší motivací knihu přečíst. Naším úkolem ale je napomáhat s výběrem vhodné knihy - úměrně náročné (ani moc, ani málo), knihy, jež bude pozitivně rozvíjet vkus dítěte, která může dítě obohatit, napomůže mu rozvinout slovní zásobu a bude mu oporou v českém jazyce (neobsahuje gramatické chyby)...
Pro menší děti jsou určitě lepší knížky, které vycházejí z naší kulturní tradice (než knihy z překladu - ty naopak mnohdy obsahují chyby a ani úroveň češtiny v nich nemusí být tak na výši).

Při čtení knížek si děti rozšiřují slovní zásobu, zdokonalují si své dovednosti čtení a porozumění textu. Mohou si s ostatními o knížce povídat a sdílet s nimi své zážitky. A samozřejmě je obsah knihy rozvíjí svým zaměřením. Děti se ztotožňují s hrdiny, tvoří si své vzory a přejímají vzorce chování.

Při přípravě deníku se dítě rozpomíná, o čem knížka byla. Učí se pracovat s textem, vyhledávat informace, shrnout děj knížky do kratšího zápisu, vybírat důležité informace. Zdokonaluje se v písemném projevu. Seznamuje se s tím, které všechny údaje se v knize dají najít (tiráž, impresum). Vidí, jak je kniha strukturovaná (že mu kupříkladu soupis kapitol v obsahu knihy může pomoci připomenout si děj).

Při předčítání deníku a při poslouchání spolužáků se děti dozvídají o různých knížkách a jejich autorech. Mají možnost se pochlubit a prezentovat ostatním svoji práci - jak přečtenou knihu, tak samotný zápis s obrázkem. Vzájemně si rozšiřují povědomí - jaké knížky mají k dispozici, jací autoři je píší, kolik toho zvládnou děti přečíst, jak se dá shrnout obsah knížky na jednu či několik málo stránek v deníku...
Tím se také mezi sebou motivují k četbě, dokonce některé děti přišly na to, že si mohou knížky vzájemně půjčovat a předčítání z deníků je pro ně i proto zajímavé.
Při předčítání se učí prezentovat svoji práci druhým, vylepšují si tak vystupování i přednes. A v roli publika se učí naslouchat druhým, vzájemně se vnímat i respektovat. Učí se hodnotit a ocenit práci druhých a využívají toho také k vylepšování svého vlastního výkonu.

To vše mohou být přínosy čtení knížek a tvorby čtenářského deníku. Důležité je, aby bylo dítě motivované. Aby pro něho byla práce zvládnutelná nejen tím, že dokáže knihu přečíst, ale také tím, že dokáže vytvořit zápis. Některé děti možná budou zprvu potřebovat Vaši pomoc - popovídat si o ději knihy, vybrat to důležité z děje... Rozhodně by ale měla být práce na čtenářském deníku prací dětí, nikoli rodičů.

Jak má vypadat zápis

Úměrně možnostem dítěte musíme vyžadovat formu. V první třídě stačil jakýkoli zápis. (Dokonce nebyl čtenářský deník ani povinností.) Nyní, ve druhé třídě, už mají děti za úkol mít v deníku alespoň dva zápisy o knížkách, které přečetly. Druhý ze zápisů už má povinnou strukturu:

Datum (kdy dítě zápis tvoří)
Název knížky
Autor
Ilustrátor
(Rok vydání knížky je dobrovolnou položkou)
Obsah - o čem knížka byla, kdo byl hlavní hrdina a jaký byl, vyplývá z děje něco pro mě - žáka - dozvěděl jsem se něco nového, zajímavého?
Hodnocení knížky - co se mně - žákovi - na knížce líbilo...
Obrázek (větší cenu má ten, který dítě tvoří podle vlastních představ)

Je třeba, aby byl zápis čitelný - aby dítě nemělo problém, když předčítá z deníku třídě. Pokud je v zápisu slovo (cizí jméno autora apod.), které je pro dítě náročné přečíst, pomůže dítěti, když si napíše správnou výslovnost do závorky.
Do čtenářského deníku píšou děti psacím písmem.